Při návratu z natáčení pořadu pro jihokorejskou komerční televizi, naši cestu zkřížila kráva. Zatímco v Česku je to po letošních volbách celkem běžný pohled, zde vzbudila patřičnou pozornost. Samo místo setkání, dálnice procházející menším městečkem Daejeon (2 mil. obyvatel) ležícím, dle dopravní situace něco mezi dvěma až čtyřmi hodinami jižně od hlavního města Soulu, naznačovalo, že v tomto případě se skutečně jedná o onu bájnou „šílenou“ jalovici, tedy ztělesnění všech protestů proti importu amerického hovězího, v posledních letech zdaleka nejdiskutovanější otázkou místních médií. Přísně vzato však tento fiktivní problém je spíše politickou pří, než-li reálným nebezpečím ohrožující zdraví konzumentů, jejichž intelektuální kompetence, zvláště těch v politické sféře, vlastně zase takové újmy utrpět nemůže. A řešení skutečných problémů je v nedohlednu…

Navzdory nedávné americké recesi, která vzala vítr z plachet nejvyspělejším ekonomikám světa, situace na dálném východě nevykazuje zdaleka tolik negativních dopadů. Čínská ekonomika loni zrychlila růst na 11.9% a letošní nastupující prudký růst neovlivní ani otřesy o síle 7,8 stupně Richterovy škály. Japonsko se svojí druhou největší ekonomikou se léčí z krize devadesátých let slabým, byť stabilním růstem o 3.3%. Korea po závratném růstu během sedmdesátých let pomalu ubírá tempo, byť 5% nárůst je stále úctyhodný. Jen pro srovnání, Česká republika zaznamenala v loňském roce meziroční růst o 6.6% a právem hovoříme o nejlepším období našich dějin.

Otázkou je, jak čelit nadcházejícím létům; možným problémům nastupující inflace, přehřátí ekonomiky a případné recese. Řešení už bylo zmíněno. Předseda Komory Obchodu Evropské Unie v Koreji (European Union Chamber of Commerce in Korea, EUCCK) Jean-Marie Hurtiger zcela korektně požaduje obnovení důvěry zahraničních investorů prostřednictvím zprůhlednění politiky čebolů, konzistenci a předvídatelnost ekonomického vývoje a boj s korupcí. V globální ekomonice tedy Korea musí hrát roli „tygra,[1]“ čelícího nepřátelům tváří v tvář a ochotného vynést svoji kůži na trh.

Dříve progresivní post-konfuciánská společnost se v důsledku nebývalého ekonomického rozvoje stala nepřehlednou spletí rodinných vazeb a korupce. Na cestě k otevřené a globální společnosti si nese svůj kříž schizofrenie a předsudků, z nichž hledat původ mnohých hraničí s cestou do pravěku moderní společnosti. Z budhismu zde zůstal lunární kalendář a většina velkých státních svátků. Z konfucianismu pak kladný vztah k rodině a vysoký morální kredit. Právě takový moralismus často vede k rozdělování zakázek mezi známými a nezohledňuje aktuální tržní situaci.

Jen za poslední rok koruna posílila k euru o 11% a o 24% k dolaru, naproti tomu jihokorejský won zaznamenat pokles k dolaru o 12%. Tento na první pohled negativní trend je částečně udáván vládou, která směnný kurz dlouhodobě udržuje na nízké urovni. Prominentním exportérům je umožněno udržet cenu výrobků na nízké úrovni, a tím roste jejich konkurenceschopnost na zahraničních trzích. Rodinné konglomeráty typu Samsung, Hyundai, či LG, jejichž výrobky jsou u nás běžně k dostání za „lidovou“ cenu, spadají právě do této kategorie. O to méně radostná situace však nastává pro korejské domácnosti, kterým se snižuje kupní síla a podstatně navyšují částky za oblíbené vzdělání v zahraničí. Dále je také vyvíjen obrovský tlak na střední podnikatele, a to nejenom kvůli raketovému nárůstu cen ropy.

Ze všech států OECD se Korejští zaměstnanci se svými 2 357 odpracovanými hodinami ročně umístily na první příčce. Těsně v závěsu se na třetí pozici umístila Česká republika. Cena za takto strávené hodiny v práci je naprostá ztráta nebo minimum osobního života. Všeobecně je zde považováno za neslušné odejít z práce dříve než nadřízený, takže každý dělá, že dělá, včetně samotných nadřízených. Flexibilita a efektivita na úkor naprosté hegemonie autority, taková je cena za „vysoké“ morální standardy.

Hrdé motto „Jedna Korea[2]“ nadále neznamená nic víc než sarkastický výsměch naplněný xenofobií, a zatímco další překonaný symbol nacionalismu - dnešní unikátně homogenní společnost prochází dramatickou změnou, více než jindy potřebuje trpělivost a empatii.


[1] Vlastně tomu není tak dávno, kdy jste tu tygra ve volné přírodě mohli zahlédnout. Poslední potvrzený záznam o jeho pozorování se datuje do roku 1946 v národním parku Seoraksan.

[2] Kor. 우리는 하나

Komentáře